Carnevale vulgo karneval nebo chcete - li česky maso - pusť alias Masopust býval v Praze a Čechách každoročně bouřlivě prožíván. Pokusme se oživit jeho atmosféru a představit si, jak si toto skvělé období obyvatelé užívali, jak trávili sváteční dny, jak se oblékali, co jedli, či jak se vzájemně během karnevalu obšťastňovali.
Historie karnevalu v Čechách
První zmínky o oslavách masopustu v Čechách a na Moravě datují různé prameny do období od 2. poloviny 13. do 1. poloviny 14. století. Jisté je, že „čas k pobavení“ nastal až ve chvíli, kdy jakákoliv společnost, respektive její elita, vyřešila základní existenciální problémy. Země nebyla v přímém ohrožení ani válečném konfliktu a byla nastolena rovnováha, byť křehká jako zdraví gotických krasavic. Města vzkvétala, obchod měl svá pevná pravidla a lid dobře věděl, že panovník je silný, spravedlivý, ale laskavý. Nikoho by asi nepřekvapilo, pokud by masopust přibyl do zemí Koruny české například za vlády Otce vlasti, krále českého, lombardského, římského. arelátského aj., z boží milosti císaře Karla IV Lucemburského ( 14.5.1316 - 29.11.1378 ). Zdá se to dokonce logické i vzhledem k úzkým Karlovým vztahům k Itálii, k jeho více než přátelskému postoji k umění a k umělcům. Prokázat to ovšem nelze.
V každém případě s příchodem renesance vstoupilo vyvrcholení masopustního období - carnevale do Čech s novou intenzitou jako zábava bohatých. To, co viděli na svých cestách a návštěvách, se šlechtici rozhodli mít také doma. A mnohdy toužili předstihnout své vzory. Zcela jistě se to dařilo na Pražském Hradě v období renesance, kdy byl věhlas pražských karnevalových slavností zdrojem obdivu celé Evropy. To, co Giuseppe Arcimboldo pro císaře inscenoval například v roce 1570, by dnešní producenty velkofilmů stálo mnoho bezesných nocí, o penězích ani nemluvě.
Carnevale
